Větrání bazénů

SOUČASNÉ PROBLÉMY (NE)VĚTRÁNÍ BAZÉNŮ

Při nevyhovujícím odvodu vlhkostní zátěže intenzivním odparem z hladiny se zvyšuje relativní vlhkost v prostoru až na hodnoty, kdy dochází plošné kondenzaci vodních par na povrchu stavebních konstrukcí (tepelné mosty) a celém povrchu prosklených stěn a oken.

Kondenzát vážně poškozuje stavební konstrukce, stéká po zasklení a pro uživatele je neakceptovatelný.
 

Devastace obvodové zdi nadměrnou vlhkostí u nevětraného bazénu
Devastace obvodové zdi nadměrnou vlhkostí u nevětraného bazénu
Průvodním jevem je pak výskyt plísní (např. Cladosporium, Penicillium, Aspergillus versicolor)

V řadě případů nejsou realizované vnitřní parotěsné zábrany, vlhkost proniká dovnitř obvodových zdí, kde kondenzuje a výrazně zhoršuje jejich tepelně-technické vlastnosti.

V řadě případů jsou instalovány pouze odvlhčovací kondenzační jednotky, jejichž dosah proudu je však nedostatečný, nepokrývá celý prostor bazénu a dochází k silné kondenzaci a výskytu plísní v nedostatečně provětraném prostoru. Současně se vyskytují vážné problémy z výparů chemické dezinfekce vody (chlor, ozón, halogeny – brom, jód, chloroformu).


Vnitřní prostředí budov lze hodnotit podle následujících kriterií:

  1. Tepelně-vlhkostní mikroklima je nejdůležitější složkou pro zajištění zdravého vnitřního prostředí budov.

  2. Hygienicky doporučované vyšší relativní vlhkosti vzduchu (v rozsahu 50 až 70 %), které zabraňují vysychání sliznic však pravidelně vedou ke vzniku plísní (například rodu Alternaria, Aspergillus, ...), hlavně v chladných a nevětraných rozích místností, nadpražích a ostěních. Důsledkem je pak zvýšená nemocnost obyvatel, časté nevolnosti, alergie, záněty průdušek, aj.

  3. V současnosti nabývá tento fenomén nebývalých rozměrů při nezodpovědném utěsňování okenních spar v celém rozsahu bez alternativní náhrady. Navíc se při vyšší relativní vlhkosti vzduchu nad 60 % zvyšuje až na dvojnásobek procento přežívajících mikroorganismů (např. Staphylococus, Streptococus) vůči výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti 30 až 40 %. Při poklesu relativní vlhkosti se naopak výrazně snižuje počet roztočů v textiliích a výskyt následných alergií - astma.

  4. Mezi hlavní zdroje vlhkosti v budovách patří především metabolismus člověka (produkce 50 až 250 g vodní páry/h/1, podle druhu činnosti), koupelny (produkce 700 až 2600 g vodní páry/h), kuchyně (produkce 600 až 1500 g vodní páry/h) a sušení prádla (produkce 200 až 500 g vodní páry/h/5 kg).

  5. V řadě vyspělých zemí se proto pro dodržení optimální relativní vlhkosti vzduchu mezi 35 a 45 % předepisuje nucené řízené větrání bytů, s trvalou intenzitou větrání n = 0,3 až 0,5 h-1.

  6. Mikrobiální mikroklima je vytvářeno mikroorganismy bakterií, viry, plísněmi, sporami a pyly. Vážným problémem se v poslední době stávají alergické syndromy na spory různých druhů plísní a pylových částic. Dosud nejúčinnějším způsobem, jak snížit mikrobiální koncentrace v budovách, je dokonalé větrání s přívodem kvalitního venkovního vzduchu.

  7. Aerosolové mikroklima - aerosoly se v ovzduší vyskytují ve formě pevných částic (prachů) nebo kapalných částic (mlhy).

  8. Domovní prach, zvláště částice pod 1 mikrometr, je další hlavní příčinou postižení astmatem.

  9. Odérové mikroklima - mimo běžné odéry (kouření, příprava jídel) se v interiéru dnes vyskytují i styreny, formaldehydy a odpary z nátěrů, tedy látky dříve neznámé.

  10. Jako kriteriální a exaktně měřitelná hodnota se všeobecně udává koncentrace 0,10 % CO2 (Pettenkoferovo kritérium) a pro odstranění pocitu vydýchaného vzduchu z produkce tělesných odérů pak dokonce 0,07 % CO2 (tj. 700 ppm = 1 300 mg/m3).

  11. Zásadním způsobem lze kvalitu odérového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Základní a ve světě uznávaná hodnota intenzity větrání se udává 25 m3/hod čerstvého venkovního vzduchu na jednu osobu pro odvedení běžných tělesných odérů (pro neadaptované osoby).

  12. Toxické mikroklima je vytvářeno toxickými plyny s patologickými účinky. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO. Ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vzniká oxid dusíku NOx až 50 mikrogramů/m3 s prokazatelně karcinogenními účinky.

  13. Formaldehyd způsobuje ve vyšších koncentracích dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a potenciálním karcinogenem.

SOUČASNÝ STAV

Stále se zpřísňující požadavky na kvalitu obvodových konstrukcí bytových staveb a snižování průvzdušnosti všech spár s sebou přináší řadu problémů:

  • výrazně klesá přirozená výměna vzduchu v interiéru až pod hodnoty n < 0,05 h-1 naprosto nevyhovující z hygienických hledisek

  • při neměnné produkci vodních par průměrné rodiny do interiéru bytu (až 10 l/den) dochází pak k výskytu plísní se silně negativními důsledky pro lidské zdraví

  • kondensovaná vlhkost nepříznivě ovlivňuje vzhled i životnost stavebních konstrukcí

  • při minimalizaci tepelných ztrát objektů dochází již k problémům při zaregulování klasických vodních otopných soustav

  • dochází k přehřívání staveb letní solární zátěží, prakticky bez možnosti přirozeného odvětrání

ZÁSADY NÍZKOENERGETICKÉ VÝSTAVBY

Nové znění ČSN 730540 - 2 (2002) Tepelná ochrana budov zavádí v souladu s EU výrazně zpřísněné hodnoty součinitelů prostupu tepla všech obvodových konstrukcí vůči předchozím požadavkům. Dále se v nové normě specifikují hygienické požadavky na výměnu vzduchu v budovách, využívání řízeného větrání s rekuperací tepla a kontrola vzduchotěsnosti (neprůvzdušnosti) budov podle ČSN EN 13829 (blower - door test).

Smyslem těchto zásadních změn je především snížení provozní energetické náročnosti staveb a dále zkvalitnění jejich vnitřního mikroklimatu.

Budoucnost určitě patří nízkoenergetické výstavbě rodinných a bytových  domů u nichž přepočtená spotřeba tepla na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2 rok, a pro které lze definovat hlavní zásady:

  • vhodná orientace pozemku k světovým stranám

  • orientace obytných místností k jihu pro využití pasivních solárních zisků

  • kompaktní tvar budovy (poměr A : V) a optimální rozsah prosklení

  • vyloučení tepelných mostů

  • velmi nízké hodnoty součinitelů prostupů všech obvodových konstrukcí: obvodové stěny: U < 0,15 W/m2K; střechy: U < 0,12 W/m2K; okna: U < 1,1 W/m2K

  • nízká výrobní energetická náročnost stavebních materiálů (vhodnost např. dřevostaveb)

  • dokonalá vzduchotěsnost celé stavby (měřená Blower door testem dle EN 13829, tj. n < 0,9 h-1 při Δp = 50 Pa)

  • instalace řízeného větrání s rekuperací tepla, výhodně v kombinaci s pružným teplovzdušným vytápěním a s využitím vnitřních tepelných zisků

  • instalace bivalentního (doplňkového) topného zdroje na biomasu (krbová vložka, kamna)

  • instalace solárních systémů pro podporu vytápění a ohřev TUV, s nízkoteplotní akumulací

  • použití energeticky úsporných spotřebičů

Podrobné informace o systému teplovzdušného vytápění a větrání najdeta na internetových stránkách společnosti ATREA