Větrání bazénů
SOUČASNÉ PROBLÉMY (NE)VĚTRÁNÍ BAZÉNŮ
|
Při nevyhovujícím
odvodu vlhkostní zátěže intenzivním odparem z hladiny se zvyšuje
relativní vlhkost v prostoru až na hodnoty, kdy dochází plošné
kondenzaci vodních par na povrchu stavebních konstrukcí (tepelné
mosty) a celém povrchu prosklených stěn a oken.
Kondenzát vážně poškozuje stavební konstrukce, stéká po zasklení a
pro uživatele je neakceptovatelný.
|

Devastace obvodové zdi
nadměrnou vlhkostí u nevětraného bazénu |
|
Průvodním jevem je pak výskyt plísní
(např. Cladosporium, Penicillium, Aspergillus versicolor)
V řadě případů nejsou realizované
vnitřní parotěsné zábrany, vlhkost proniká dovnitř obvodových zdí,
kde kondenzuje a výrazně zhoršuje jejich tepelně-technické
vlastnosti.
V řadě případů
jsou instalovány pouze odvlhčovací kondenzační jednotky, jejichž
dosah proudu je však nedostatečný, nepokrývá celý prostor bazénu
a dochází k silné kondenzaci a výskytu plísní v nedostatečně
provětraném prostoru. Současně se vyskytují vážné problémy
z výparů chemické dezinfekce vody (chlor, ozón, halogeny – brom,
jód, chloroformu). |
Vnitřní prostředí budov lze hodnotit
podle následujících kriterií:
-
Tepelně-vlhkostní mikroklima je
nejdůležitější složkou pro zajištění zdravého vnitřního prostředí
budov.
-
Hygienicky doporučované vyšší relativní
vlhkosti vzduchu (v rozsahu 50 až 70 %), které zabraňují vysychání
sliznic však pravidelně vedou ke vzniku plísní (například rodu
Alternaria, Aspergillus, ...), hlavně v chladných a nevětraných
rozích místností, nadpražích a ostěních. Důsledkem je pak zvýšená
nemocnost obyvatel, časté nevolnosti, alergie, záněty průdušek, aj.
-
V současnosti nabývá tento fenomén
nebývalých rozměrů při nezodpovědném utěsňování okenních spar
v celém rozsahu bez alternativní náhrady. Navíc se při vyšší
relativní vlhkosti vzduchu nad 60 % zvyšuje až na dvojnásobek
procento přežívajících mikroorganismů (např. Staphylococus,
Streptococus) vůči výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti 30
až 40 %. Při poklesu relativní vlhkosti se naopak výrazně snižuje
počet roztočů v textiliích a výskyt následných alergií - astma.
-
Mezi hlavní zdroje vlhkosti v budovách
patří především metabolismus člověka (produkce 50 až 250 g vodní
páry/h/1, podle druhu činnosti), koupelny (produkce 700 až 2600 g
vodní páry/h), kuchyně (produkce 600 až 1500 g vodní páry/h)
a sušení prádla (produkce 200 až 500 g vodní páry/h/5 kg).
-
V řadě vyspělých zemí se proto pro
dodržení optimální relativní vlhkosti vzduchu mezi 35 a 45 %
předepisuje nucené řízené větrání bytů, s trvalou intenzitou větrání
n = 0,3 až 0,5 h-1.
-
Mikrobiální mikroklima je vytvářeno
mikroorganismy bakterií, viry, plísněmi, sporami a pyly. Vážným
problémem se v poslední době stávají alergické syndromy na spory
různých druhů plísní a pylových částic. Dosud nejúčinnějším
způsobem, jak snížit mikrobiální koncentrace v budovách, je dokonalé
větrání s přívodem kvalitního venkovního vzduchu.
-
Aerosolové mikroklima - aerosoly se
v ovzduší vyskytují ve formě pevných částic (prachů) nebo kapalných
částic (mlhy).
-
Domovní prach, zvláště částice pod 1
mikrometr, je další hlavní příčinou postižení astmatem.
-
Odérové mikroklima - mimo běžné odéry
(kouření, příprava jídel) se v interiéru dnes vyskytují i styreny,
formaldehydy a odpary z nátěrů, tedy látky dříve neznámé.
-
Jako kriteriální a exaktně měřitelná
hodnota se všeobecně udává koncentrace 0,10 % CO2 (Pettenkoferovo
kritérium) a pro odstranění pocitu vydýchaného vzduchu z produkce
tělesných odérů pak dokonce 0,07 % CO2 (tj. 700 ppm = 1
300 mg/m3).
-
Zásadním způsobem lze kvalitu odérového
mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem
čerstvého vzduchu. Základní a ve světě uznávaná hodnota intenzity
větrání se udává 25 m3/hod čerstvého venkovního vzduchu
na jednu osobu pro odvedení běžných tělesných odérů (pro
neadaptované osoby).
-
Toxické mikroklima je vytvářeno
toxickými plyny s patologickými účinky. V interiéru budov je
zdravotně nejzávažnějším plynem CO. Ve špatně nebo cirkulačně
větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vzniká oxid
dusíku NOx až 50 mikrogramů/m3 s prokazatelně
karcinogenními účinky.
-
Formaldehyd způsobuje ve vyšších
koncentracích dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a
potenciálním karcinogenem.
SOUČASNÝ STAV
Stále se zpřísňující požadavky na kvalitu
obvodových konstrukcí bytových staveb a snižování průvzdušnosti všech
spár s sebou přináší řadu problémů:
-
výrazně klesá přirozená výměna vzduchu
v interiéru až pod hodnoty n < 0,05 h-1 naprosto
nevyhovující z hygienických hledisek
-
při neměnné produkci vodních par
průměrné rodiny do interiéru bytu (až 10 l/den) dochází pak
k výskytu plísní se silně negativními důsledky pro lidské zdraví
-
kondensovaná vlhkost nepříznivě
ovlivňuje vzhled i životnost stavebních konstrukcí
-
při minimalizaci tepelných ztrát
objektů dochází již k problémům při zaregulování klasických vodních
otopných soustav
-
dochází k přehřívání staveb letní
solární zátěží, prakticky bez možnosti přirozeného odvětrání
ZÁSADY
NÍZKOENERGETICKÉ VÝSTAVBY
Nové znění ČSN 730540 - 2 (2002) Tepelná
ochrana budov zavádí v souladu s EU výrazně zpřísněné hodnoty
součinitelů prostupu tepla všech obvodových konstrukcí vůči předchozím
požadavkům. Dále se v nové normě specifikují hygienické požadavky na
výměnu vzduchu v budovách, využívání řízeného větrání s rekuperací
tepla a kontrola vzduchotěsnosti (neprůvzdušnosti) budov podle ČSN EN
13829 (blower - door test).
Smyslem těchto zásadních změn je
především snížení provozní energetické náročnosti staveb a dále
zkvalitnění jejich vnitřního mikroklimatu.
Budoucnost určitě patří nízkoenergetické
výstavbě rodinných a bytových domů u nichž přepočtená spotřeba tepla
na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2 rok, a pro které lze
definovat hlavní zásady:
-
vhodná orientace pozemku k světovým
stranám
-
orientace obytných místností k jihu pro
využití pasivních solárních zisků
-
kompaktní tvar budovy (poměr A : V) a
optimální rozsah prosklení
-
vyloučení tepelných mostů
-
velmi nízké hodnoty součinitelů
prostupů všech obvodových konstrukcí: obvodové stěny: U < 0,15 W/m2K;
střechy: U < 0,12 W/m2K; okna: U < 1,1 W/m2K
-
nízká výrobní energetická náročnost
stavebních materiálů (vhodnost např. dřevostaveb)
-
dokonalá vzduchotěsnost celé stavby
(měřená Blower door testem dle EN 13829, tj. n < 0,9 h-1
při Δp = 50 Pa)
-
instalace řízeného větrání s rekuperací
tepla, výhodně v kombinaci s pružným teplovzdušným vytápěním a
s využitím vnitřních tepelných zisků
-
instalace bivalentního (doplňkového)
topného zdroje na biomasu (krbová vložka, kamna)
-
instalace solárních systémů pro podporu
vytápění a ohřev TUV, s nízkoteplotní akumulací
-
použití energeticky úsporných
spotřebičů
Podrobné informace o systému teplovzdušného vytápění a
větrání najdeta na internetových stránkách společnosti ATREA
|